Proleženiny - jedny z nejčastějších chronických ran

Hlavní příčinou vzniku proleženin je stlačení měkkých tkání mezi kostí a tvrdou podložkou, kdy dochází k nedostatečnému prokrvování. Pokožka a svaly jsou nedostatečně vyživovány a chybí jim kyslík, postupně nastává odumírání tkáně. Vznik proleženin ovlivňují i další faktory – stav pokožky a svalů, zapaření a macerace pokožky způsobená například inkontinencí (únik moči i stolice), špatná výživa vedoucí k vymizení podkožního tuku a k celkové sešlosti/zhubnutí organismu a podobně.

Zobrazit podrobnosti

Projevy

Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře a postupně odumírá pokožka a svaly. V nejtěžších stadiích proleženin může být postižena i kost.

Stupně

„Předstupněm“ vzniku proleženin je zarudnutí pokožky, které při stlačení bledne. V této fázi je ještě velká naděje na to, že se podaří vzniku proleženiny zabránit.

První stupeň: Na neporušené kůži se objevuje neblednoucí zčervenání, oblast je oteklá, teplá a nebolestivá. Přesto však nemocný pociťuje pálení, svědění pokožky.
Druhý stupeň: Dochází k poškození pokožky a kůže, vytváří se puchýře. Tato fáze je velmi bolestivá.
Třetí stupeň: Poškození zasahuje podkožní vrstvy, v nichž může docházet k odumírání tkáně. Tvoří se hluboký vřed, který je často kryt suchou černohnědou krustou (strup) z odumřelých buněk nebo vlhkým žlutohnědým povlakem. Objevuje se teplota a nechutenství, jako jedny z mnoha odpovědí lidského těla na probíhající zánět.
Čtvrtý stupeň: Dochází k rozsáhlé destrukci, odumírá svalová tkáň, poškozena je i kost. I tato rána může být pokryta černohnědou krustou z buněk odumřelé tkáně.

Hojení a léčebný režim

Pokud se pacientovi vytvoří proleženina, je třeba, aby lékař zhodnotil jeho celkový stav. Podmínkou hojení proleženin je vytvoření celkových podmínek zahrnujících především pohybový režim pacienta, úpravu výživy, pitného režimu a léčbu základního onemocnění. Cílem místní léčby proleženiny je vytvoření optimálního mikroprostředí podporujícího hojení, které zajistí použití speciálního krytí rány.

Ošetřování

Prvním krokem je čištění rány a odstranění odumřelé tkáně. Mrtvou tkáň je nutno odstranit proto, aby bylo usnadněno hojení proleženiny. Odstraňuje se tak i prostředí, které je náchylné ke vzniku infekce. K čištění proleženiny lze použít speciální krytí nebo chirurgické čištění rány. Základem hojení proleženiny je to, aby povrch rány nezaschl a aby se nevytvořila krusta (strup). Proto je doporučováno ošetření speciálním krytím, které zajišťuje v ráně vlhké prostředí. V případě, že byl zvolen jiný postup (použití zásypu, masti nebo pasty) a na povrchu se vytvořila krusta, musí být odstraněna speciálním krycím materiálem na bázi hydrokoloidů a hydrogelů, který zajistí vlhké prostředí v ráně, krustu rozpustí a podpoří hojení rány. Velmi vhodné jsou také hydroaktivní a „čisticí obvazy“. Zároveň je vhodné ošetřit pokožku v okolí rány ochranným krémem.

Krycí materiály (vlhké hojení)

Materiály, které se používají na hojení proleženin, určuje lékař. Ten před výběrem krycího materiálu zhodnotí stav rány a stanoví léčebné cíle. Jsou to: přítomnost infekce, stupeň závažnosti proleženiny, množství tekutiny, kterou rána produkuje, bolestivost, stav okolní kůže a lokalizace defektu. Moderní krycí materiály udržují v ráně stabilní teplotu, která podporuje rychlejší hojení. Zajistí komfort v léčbě vzhledem ke snadné manipulaci a bezbolestné snímatelnosti. Některé obvazy pohlcují nepříjemný zápach. Předností moderních krycích materiálů je to, že udržují v ráně vlhké prostředí a zamezují „přilepení“ obvazu k ráně. Nedochází tak k opakovanému poranění rány tím, že se při častých převazech strhne nově vytvořená tkáň. Krycí materiál by měl být ponechán na místě co nejdéle – v souladu s doporučením výrobce 3–7 dní.

Životospráva pacienta

Pacienta s proleženinou je třeba „polohovat“, to znamená v pravidelných intervalech měnit jeho polohu, aby poškozená nebo ohrožená místa byla namáhána co nejméně. Pokožku je třeba udržovat čistou, neužívat nadměrné množství mýdla a citlivá místa při mytí „nedřít“. Při špatné výživě probíhá hojení ran velmi pomalu, je velmi důležité, aby strava pacienta obsahovala dostatek bílkovin, vitamin C, železo a zinek. Důležitý je i pitný režim, pacient by měl denně vypít asi 1,5 litru tekutin (čaj, minerálka, ovocné šťávy), pokud ošetřující lékař nedoporučí jiné množství.

Rehabilitace, důležitá součást léčby

Podmínkou úspěšné pohybové léčby je dostatečná motivace a aktivní spolupráce klienta, ale i osobní zainteresovanost fyzioterapeuta a rodinných příslušníků. Léčebná rehabilitace zvyšuje kvalitu života klienta. V rámci léčby provádíme s pacientem kondiční a dechové cvičení na lůžku.

Prevence

Prevence proleženin je velmi důležitou součástí péče o ležícího pacienta. Existují jednoduché a osvědčené způsoby péče, které vzniku proleženin zpravidla zabrání. Jsou to: aktivní změny polohy pacienta či jeho pasivní polohování na lůžku ve dvouhodinových intervalech, používání pomůcek, antidekubitálních* matrací, které chrání riziková místa pokožky před vznikem proleženiny (zmírnění tlaku v místě kostních výčnělků – vyvýšenin), pomůcky lze zakoupit v prodejnách Zdravotnických potřeb, důsledná péče o suchou a čistou pokožku, používání prostředků určených k promašťování pokožky, na místa, která jsou ke vzniku proleženin zvláště náchylná (paty, oblast křížové kosti a hýždí) lze používat „preventivní krytí“ v podobě ochranných filmů nebo hydrokoloidů, používání vhodných absorpčních pomůcek (vložné pleny, plenkové kalhotky) při inkontinenci moči a stolice, výživu a pitný režim – strava by měla být bohatá především na bílkoviny a vitaminy, denní příjem tekutin by se měl pohybovat kolem 1,5 litru (čaj, ovocné šťávy, minerálky).

*) antidekubitální – proti proleženinám

převzato z časopisu Radim