Poradna

Poradna

  • Na čem (na kom) závisí hojení rány

    Před více než třinácti lety se dostaly do České republiky první „moderní“ materiály pro hojení ran. Od té doby se čím dál více zasvěcených lidí snaží prosadit jejich standardní používání v nemocniční i domácí péči. Ačkoli výhody těchto více než vhodných materiálů jsou v hojení ran zásadní, stále ještě není jejich používání samozřejmostí. Jak je to možné? Více informací

  • Bércový vřed a péče o něj

    Léčba bércového vředu je dlouhodobá a často se neobejde bez bolesti. Délku léčby i její bolestivost lze do jisté míry zmírnit i vaším chováním při léčbě, volbou stravy, dodržováním pitného režimu a v neposlední řadě volbou vhodného moderního krytí. Jak na bércový vřed vám komplexně poradíme na následujících řádkách. Více informací

  • Proleženiny - jedny z nejčastějších chronických ran

    Hlavní příčinou vzniku proleženin je stlačení měkkých tkání mezi kostí a tvrdou podložkou, kdy dochází k nedostatečnému prokrvování. Pokožka a svaly jsou nedostatečně vyživovány a chybí jim kyslík, postupně nastává odumírání tkáně. Vznik proleženin ovlivňují i další faktory – stav pokožky a svalů, zapaření a macerace pokožky způsobená například inkontinencí (únik moči i stolice), špatná výživa vedoucí k vymizení podkožního tuku a k celkové sešlosti/zhubnutí organismu a podobně. Více informací

  • Syndrom diabetické nohy - zásady péče

    Syndrom diabetické nohy (diabetická noha) je stav, při kterém jsou postiženy cévy a nervy dolních končetin. Příčinou postižení je diabetes. V důsledku postižení cév a nervů vzniká chorobný proces, nejčastěji vřed na plosce nohy nebo gangréna na prstech nohy. Jde o velmi častou a závažnou komplikaci diabetu, a proto je třeba stavu dolních končetin diabetika věnovat maximální pozornost. Uvádí se, že vřed na noze diabetika vzniká 17–50x častěji než u pacienta, který diabetem netrpí. Více než polovina případů onemocnění syndromem diabetické nohy končí amputací. Více informací

  • Prevence infekce v operační ráně

    Historie ošetřování ran spadá do období, do kterého sice nedohlédneme, ale díky záznamům z minulosti se můžeme do problematiky tehdejší péče o rány ponořit. Ve starověku se k hojení používal med, pryskyřice, krev z různých druhů ptáků, much, ovocné šťávy a rozdrcená semínka. Po mnoho staletí se péči o rány věnovali šamani, kteří věděli, jak uzavřít ránu, ranhojiči a léčitelé, kteří s oblibou využívali i produktů babek kořenářek. Hippokrates v r. 460–370 př. n. l. sice přikládal velký význam péči o ránu, primárnímu i sekundárnímu hojení ran, ale chemikálie jako dezinfekci neznal. Používal primitivní antiseptikum – víno. Více informací

  • Co je to syndrom diabetické nohy? Zkušenosti z praxe

    Diabetes mellitus (cukrovka) je vážné chronické onemocnění vyznačující se vysokou hladinou krevního cukru, které bývá provázeno celou řadou komplikací, srdečními chorobami, selháním ledvin, ztrátou zraku. K nejzávažnějším patří také syndrom diabetické nohy. Jedná se o nápadné změny na nohou diabetiků pod kotníkem, zpravidla poškození povrchu pokožky ve formě diabetického vředu, ale může se objevit i postižení kostí a kloubů nebo gangréna (odumřelá tkáň). Při neúčinné nebo opožděné léčbě hrozí pacientovi amputace celé končetiny. Více informací

  • Jak se hojí rány - příběh pacientky

    Měla jsem v životě veliké štěstí – vždycky jsem byla zdravá jako buk, a tak jsem si opravdu neměla na co stěžovat. Jednou to ovšem zřejmě přijít muselo. Miluji přírodu, vodu, slunce, exotické kraje a od sluníčka jsem měla vždy spoustu pih. Jedna se také objevila na mé pravé hýždi, ale nepůsobila žádné problémy – nezvětšovala se, neměnila barvu, nesvědila, nebolela – prostě žádné zvláštní varování. Po několika měsících společného soužití jsem se přece jenom rozhodla pihu ukázat lékařce na kožní klinice. Nevím proč, snad nějaký aktivovaný pud sebezáchovy. Smály jsme se tomu obě až do chvíle, kdy přišly výsledky histologie – diagnóza maligní melanom. Více informací

  • Vlhké hojení ran - jak na tom jsme v ČR

    Po mnoho let neléčené bércové vředy a jiné kožní defekty, vnímané jako přirozená součást stáří, to je jeden ze znaků malé vyspělosti země. Naše republika se ale snaží zařadit spíše mezi ty vyspělejší země. Zdálo by se, že v dnešní době, kdy jsou známy a vyzkoušeny takové druhy hojení problematických a chronických ran, jako je vlhká terapie, již lékaři a ošetřovatelé tzv. tradiční způsob hojení gázou nepoužívají. Přiložením suché gázy na ránu a při její výměně, která je prováděna mnohem častěji než u prostředků vlhké terapie, jsou totiž vždy znovu strženy nové ostrůvky kůže. Tím se léčba vrací o krok zpět a prodlužuje se. Více informací