Vlhké hojení ran - jak na tom jsme v ČR
Po mnoho let neléčené bércové vředy a jiné kožní defekty, vnímané jako přirozená součást stáří, to je jeden ze znaků malé vyspělosti země. Naše republika se ale snaží zařadit spíše mezi ty vyspělejší země. Zdálo by se, že v dnešní době, kdy jsou známy a vyzkoušeny takové druhy hojení problematických a chronických ran, jako je vlhká terapie, již lékaři a ošetřovatelé tzv. tradiční způsob hojení gázou nepoužívají. Přiložením suché gázy na ránu a při její výměně, která je prováděna mnohem častěji než u prostředků vlhké terapie, jsou totiž vždy znovu strženy nové ostrůvky kůže. Tím se léčba vrací o krok zpět a prodlužuje se.
Bohužel, tradiční léčba se doposud používá. V České republice existuje stále obrovské množství lékařů používajících zastaralou a prokazatelně méně funkční suchou terapii, ať již z důvodů nedostatečné informovanosti o vlhké metodě hojení nebo proto, že jsou i přes existenci velkého množství vypracovaných mezinárodních studií o ekonomičnosti vlhké terapie přesvědčeni, že vlhké hojení ran je drahé. Současné hojení ran zná mnoho typů vlhkého krytí – např. nejrůznější druhy hydrokoloidů, systém Hydrofiber®, prostředky obsahující stříbro (pro infekční rány), pěny, filmy, aj. Všechny tyto druhy vlhké terapie, ačkoliv se mezi sebou liší v mechanismu účinku i kvalitě provedení, mají jedno společné – zpravidla ránu úspěšně vyléčí. Navzdory tomu, že má u nás každý plátce zdravotního pojištění ze zákona nárok také na prostředky pro hojení vlhkou terapií (poukaz schvaluje revizní lékař), je zarážející, že drtivá většina chronických ran je „léčena“ zastaralou a ve vyspělých státech již zavrhovanou suchou metodou s použitím gázy v kombinaci s nejrůznějšími mastmi a chemickými prostředky. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je pacient několik let bezúspěšně léčen suchou, bolestivou terapií a po výměně za vlhkou terapii u něj dojde k uzdravení během několika málo týdnů nebo měsíců. Velkým nedostatkem v našich zeměpisných šířkách je také fakt, že se mnohdy lidé trpící nějakým kožním defektem ani nedostaví k lékaři, neboť mají pocit, že jejich zdravotní stav je neřešitelný. Nemusí tomu tak být. Je třeba pouze zvyšovat celkové povědomí a vzdělání o vlhkém hojení ran na straně lékařů a ochotu řešit svůj zdravotní stav na straně pacientů. Nespokojte se s nižší kvalitou života, kterou s sebou chronická rána nese. Informujte se o možnostech léčby ran a vyberte si pro Vás to nejlepší řešení.
převzato z časopisu Radim
